Články

Každý někdy s počítači začínal, a každý z nás někdy potřeboval poradit. I když se momentálně považuji spíše za zkušeného uživatele počítačů, sám občas uvítám nějakou radu (především co se týče výběru hardwaru). Ovšem každý, kdo o radu žádá, by si měl uvolit, koho o ni žádá. Poslední dobou se totiž setkávám s tím, že samozvaní odborníci, kteří chtějí v dobré víře počítačovým začátečníkům pomoci, jim spíše ztíží život.

Za sedm let, co píšu do různých časopisů a online médií jsem se setkal se spoustou dotazů, které mi poslali lidé o poznání starší, než jsem já. Přestože se tyto dotazy v podstatě nelišili od řady jiných, jejich tazatelé se vždy na konci omlouvali za svoji neznalost a zdůvodňovali ji svým vysokým věkem. Už dlouho o tom přemýšlím – proč senioři tuto skutečnost nezapomínají u svých dotazů doplnit?

Psychologická válka podvodníků, kteří se zaměřili na klienty České spořitelny, stále pokračuje. Nejrůznější e-maily snažící se dostat z neznalých počítačových uživatelů přístupové údaje k jejich elektronickému bankovnictví se objevují ve stále rafinovanějších podobách a stále větším počtu. Kdypak to skončí? Je ještě nějaká šance, že se phisherům podaří nějaký dobrý úlovek?

Pro spoustu uživatelů znamenají tzv. přenosné aplikace zajímavou možnost, jak mít své oblíbené programy stále s sebou, mnohdy včetně vytvořených dat a dokumentů, a to aniž by kteroukoli z nich museli instalovat na svůj nebo jiný počítač. Stačí si vše nakopírovat na dostatečně velký USB flashdisk a vyrazit do světa. Programy zpravidla nepotřebují žádné záznamy v registru Windows. Veškeré nastavení si budou ukládat do složky, odkud je spouštíte.

Přemýšleli jste někdy o tom, jaké by bylo vaše jméno po překladu do jiného jazyka? Jména se sice běžně nepřekládají, nicméně většina z nás asi má povědomí o tom, jak zní varianta určitého jména v některém jiném jazyce. Pro Čechy jsou asi nejznámější německé a anglické varianty jmen. Ovšem co takhle zkusit něco vzdálenějšího. Třeba japonštinu?

Kvalitních programů, které zachytávají obsah událostí na obrazovce počítače do videa, není mnoho. Přitom se zdá, že obliba podobných nástrojů by mohla stoupat, a to především díky populárním screencastům a instruktážním videím. Video má v porovnání se screenshoty větší demonstrační efekt – ne každou vlastnost nějakého programu, kterou chcete na internetu popsat, lze zachytit do statických obrázků. A právě to je příležitost pro programy zachytávající video.

Každý, kdo se zajímá o redakční systém Drupal, jistě má několik svých oblíbených zdrojů RSS. Kromě klasiky v podobě hlavního serveru Drupal.org, možná používáte RSS zdroj z českého Drupal.cz, případně (a moc bych si to přál) občas navštívíte i Maxiorla, kde se informace o Drupalovi také vyskytují. Před pár dny jsem zapřemýšlel, které zdroje RSS by bylo nejlepší odebírat, abych si zajistil pravidelný přísun novinek o Drupalu, informací pro vývojáře a informací o nových verzích modulů.

S narůstající rychlostí internetového připojení, kdy uživatel není přitlačen ke zdi různými limity (pravda, realita v Česku je trochu jinde), začíná být zajímavou možností praktické využití webových aplikací. Jejich výhody jsou zřejmé – dostupnost odkudkoli, nezávislost na fungování jediného počítače, možnost vzájemného propojení… Zajímavou myšlenkou na další využití online aplikací je vytvoření kompletního prostředí pro práci s nimi. Můžeme je nazvat třeba webovými operačními systémy. Vybral jsem tři nejzajímavější, se kterými vás seznámím.

Pravidelní čtenáři Maxiorla si jistě pamatují na článek ukazující možnost umístění kontaktního formuláře Windows Live Messengeru na web. Něco podobného teď nabízí i Google pro svůj komunikační program Google Talk. S minimem námahy nebo technických znalostí si můžete na svůj web umístit pomůcku, která umožní komunikaci s libovolným návštěvníkem vašeho webu, a to aniž by se dotyčný musel přihlašovat nebo mít účet u Google.

Netrvalo to příliš dlouho a objevil se první bezpečnostní problém u nejnovější řady redakčního systému Drupal. Jeho šestá verze obsahuje středně kritickou chybu, díky které může škodolibý uživatel vložit do nadpisů libovolný HTML kód a skriptovat tak obsah stránek. Jde tedy o ukázkový příklad problému Cross-site scripting, neboli XSS. Více informací o něm najdete třeba na Wikipedii.

Na angličtinu, jako „oficiální“ jazyk internetu, jsme si už asi všichni zvykli. Ovšem internetové stránky se zdaleka neomezují jen na ty anglické. Každý z nás čas od času zabrousí na web, jehož texty jsou psány jazykem, kterému nerozumíme. A právě v tuto chvíli nastává okamžik pro online překladače textů, které jsou v mnoha případech zcela zdarma.

V obálkách upravených tak, jak to dovede snad jen kombinace polské a České pošty mi dorazily nová čísla časopisů Linux+ a Hakin9. Na zájemce o Linux a problematiku bezpečnosti, kteří neváhají vydat poměrně velkou částku za tyto časopisy, čekají zajímavé články od českých i zahraničních autorů. Pojďme obě čísla ve zkratce prolistovat. 

Předpokládám, že vyhledávač Google zná asi většina čtenářů Maxiorla. Všichni asi víte, že tento vyhledávač je schopen nalézt obrázky podle zadaných kritérií. Nedávno jsem na internetu objevil zajímavý trik, díky kterému můžete ze stránky s nalezenými obrázky vykouzlit zajímavý efekt obrázkového hada. Jak se můžete dále v článku přesvědčit, je to velice jednoduché. 

Vytváříte webové stránky? Pak se zřejmě často setkáváte s požadavkem na vytvoření webového formuláře. Může to být kontaktní formulář, sada políček pro registraci uživatele na webu, přihlášení k odběru newsletterů či cokoli jiného, co se na webu pomocí formuláře řeší. Jestliže nemáte k dispozici nějaký schopný program pro rychlé sestavení webového formuláře ve vizuálním režimu (např. Microsoft Expression Web) a následné zkopírování do kódu webové aplikace, pak vyzkoušejte jednoduchou online pomůcku, která vám s vytvořením formuláře pomůže. Po vytvoření vám jej zdarma nabídne ke stažení. 

Pamatujete si na MSN Toolbar, který svého času přinesl záložkové rozhraní pro Internet Explorer 6 a kromě toho také záložky do Průzkumníka Windows, čili do Windows Exploreru ve Windows XP? Přestože se to zejména kvůli nestabilitě a vysoké spotřebě paměti příliš neujalo, Microsoft volání uživatelů po záložkách nakonec vyřešil v přijatelnější formě, když vydal Internet Explorer 7. S příchodem Visty se řady vylepšení dočkal také Windows Explorer. Ovšem v jeho případě se již na záložky zapomnělo.