Můj rok 2025: mezi prací, zdravím a cestováním

Letošní rok začal poklidně, pokračoval turbulentně a skončil velmi unaveně. Stihl jsem řadu projektů, prošel změnami v práci, dostal jsem se do podcastu, hodně cestoval a po letech konečně zhubl 17 kilo. A vedl ke změně nastaveného životního tempa..

Podle délky popisku u jednotlivých částí asi poznáte, jak mám nastavené priority. Práce už to není. Bohužel? Bohudík? Nevím. Letos je to první rok, kdy práci beru jen jako nutné zlo, přestože mě ve své podstatě stále baví to, čím se živím. Ale bez výletů a cestování být nemůžu.

Webařina – 13 webů a dva eshopy

Jako obvykle mi klávesnicí prošlo několik větších i menších projektů. Koukám do Trella a vidím třináct projektů, ty úplně malé jsem ani nepočítal. V Lesensky.cz jsme postavili weby pro Eurotec nebo Patria Corporate Finance. Dost energie mi sebral portál se školením a webináři Chůva pro děti. Vystavuje i faktury, je napojený na účetnictví, má poměrně složité procesy, co se kdy na pozadí děje.

Sám za sebe, byť tedy s týmem dalších kolegů, jsem postavil už třetí svou verzi webu pro potravinářskou firmu Bidfood. Získal jsem zakázku pro Premium Ouvertures a se Smeczka jsme postavili třeba Goodnite. Další weby jsme stavěli například s AnFas nebo Neogy. Do toho tu byl nespočet úprav a práce na rozvoji projektů z minulých let.

Zmíním ještě jeden projekt. Web pro 1. certifikační autoritu. Velká zakázka včetně rebrandingu, copy, designu a programování, ke které mě přizvalo Vizuálno. Web má více jazyků a jeho součástí je také jednoduchý e-shop s generováním faktur a předávacích protokolů. Původní návrh se sice po spuštění dočkal několika změn na základě podnětů od klienta, změnil podobu, ale slouží.

A co mě velmi potěšilo, na DrupalCon Vienna 2025 jsem s ním uspěl v soutěži DrupalFit Awards, získal první místo v nabité konkurenci velkých vývojářských týmů a navrch ještě iPad jako dárek.

Přebírání ceny na DrupalFit Awards během DrupalCon Vienna 2025

Zabodovali jsme také s Lesensky.cz na WebTop100, konkrétně s webem pro SAKO. U něj jsme se pokusili o zajímavé zpracování poměrně nudného tématu a evidentně se nám to podařilo.

Roman Kučera, Honza Polzer a Petr Lesenský na WebTop100 2025

Moje projekty - slabota

Pracovní tempo bylo v první polovině roku brutální, v té druhé jsem se snažil odpočívat. Na vlastní projekty tak nezbyl čas. V Trello mám celou řadu nesplněných úkolů, které potřebuji dohnat jak tu na Maxiorlovi, tak na své osobní prezentaci a dalších webech. Mrzí mě, že jsem nestíhal blogovat tak často, jak bych si přál. Psát mě baví.

Pár projektů jsem pohřbil, některé to ještě čeká. Nemá smysl mít web pro desítky nebo jednotky přicházejících návštěv z vyhledávačů. SEO se změnilo, konkurence je obrovská a já pochopil, že je třeba síly spíše koncentrovat.

Koupil jsem si mikrofon s tím, že začnu nahrávat i své podcasty. Jak jsem rychle začal, tak jsem i skončil. Chce to disciplínu, čas i nápady. Nějak se mi ničeho z toho letos nedostalo.

Před Vánocema jsem se konečně pustil do vibe codingu. AI samozřejmě při práci používám, ale spíše jako asistenta. Teď jsem vyzkoušel čistrokrevný vibe coding v Pythonu, vytvořil jsem si terminálovou aplikaci pro sběr dat o rychlosti webu a musím říct, že koncepčně je to zajímavé. Rozepíšu se v samostatném článku.

Školení a vzdělávání – čerstvá krev

Školil jsem několikrát Drupal. Nemyslím teď zaškolení do obsluhy webu, ale celodenní školení jak administrace, tak tvorby modulů a témat vzhledu. Twig, PHP, YAML, komponenty ze Symfony.

Po delší době jsem se rozhodl, že opět zkusím štěstí s kurzy na Naučme se. Moje školení SEO byla celkem úspěšná. Nevím, zda se k nim chci vracet během turbulentních změn s nástupem AI do SERPu, ale přišel jsem na to, co bych mohl předat lidem mimo IT a spojit to se svou oblibou cestování.

Sám se taky vzdělávám. Pořád využívám zaplacené kurzy u SymfonyCasts a DataCampu. Předplatil jsem si na na rok Udemy a shlédl nějaká videa o Reactu, ale ten mě moc nenadchl. Také jsem začal s placeným kurzem přístupnosti u Deque.

Snad nejvíce jsem šlápl do Nizozemštiny. O prázdninách jsem viděl reklamu z MUNI na celoživotní vzdělávání a na podzim už seděl na Filosofické fakultě a zapisoval si první slovíčka. Zvládl jsem semestrální zkoušku, ale hlavně – zvládl jsem si chvíli psát s kamarádkou z NL bez pomoci slovníku. A to je odměna největší.

Chlebodárci – zpět na volnou nohu

V Lesensky.cz jsme se začátkem roku přestěhovali do nových prostor. Někdy v tu dobu ve mě vyvřel dlouho zadržovaný stres a napětí. Zatímco na původní adrese jsem byl v práci téměř každý den, na nové adrese jsem úplně obrátil a vídal se s kolegy tak jednou týdně. V létě změnila agentura působiště znovu, nyní sídlí v Kongresáku na brněnském výstavišti. Mnohem lepší prostory, dobře to vypadá, je to pohodlnější.

Už na začátku roku si na mě několikaletý nepřetržitý stres, který jsem za předchozích 18 let volnonožství nezažil, vybral svou daň a já to odnesl na zdraví. Zmiňoval jsem ho ostatně i v loňském reportu. Jednoho dne jsme si řekli pár vět, po kterých se moje spolupráce s agenturou zkrátila na polovinu.

Na začátku léta jsem seděl v kavárně v Alfa pasáži a přemítal, jak to bude fajn, když mám najednou přebytek volného času. Při psaní příspěvku na toto téma se mi ozvali z Neogy s tím, že hledají pomoc s Reactem. Ač jsem je nepotěšil, ozvali se za hodinu s druhou nabídkou na WordPress a já kývl.

Spolupracujeme na pár projektech, někdy více, někdy méně, podle potřeby. Dokonce jsem si vlivem okolností osvěžil frontend, abych si potvrdil, že toto fakt nechci na denní bázi dělat a PHP mám raději.

Celkově je to příjemná změna. Mám možnost si sáhnout pravidelně na headless řešení s WordPressem coby backendem a Reactem na frontendu. Také je fajn, že v Neogy nejsem jediný programátor a už vůbec ne vedoucí. Občas je lepší být jen lopata. A je k nezaplacení, když okolo sebe máte kolegy a kolegyně, se kterými se můžete poradit. Tu možnost jsem poslední čtyři roky neměl.

I nadále spolupracuji s kreativní partou, nebo spíše smečkou kreativců Smeczka. Neskutečně pohodoví lidé se skvělými nápady. Letos jsme se pustili do společné práce na webech Majordo a Goodnite. Doporučuji, pokud budete hledat stylové ubytování v centru Brna.

Zdraví – 17 kg dole a stresem rozbourané tělo

V březnu jsem zjistil, že jsem na tom spíše hůře než lépe a uvědomil si, že mám poslední možnost některé věci a degradaci sebe sama zastavit. S něčím pořád ještě zápasím a stres tomu nejde naproti.

Asi nejlepší rozhovor, který jsem kdy s lékařem měl, mi pomohl s hubnutím. Neplánovaně, byl jsem tam kvůli něčemu úplně jinému. MUDr. Jiří Štefánek mi ale při návštěvě v Havlíčkově Brodu neplánovaně promluvil do duše. Neříkal, co dělám špatně. Říkal, co mám dělat jinak, lépe. A taky, že cvičením nikdy nezhubnu. Musel bych trávit čas ve fitku na úkor práce, což je pro většinu lidí nereálné.

Takže jsem se pustil do změny životního stylu. Trochu jsem poladil práci, byť to příjemné úplně nebylo. Přemýšlím, co jím. A hlavně více chodím. Nejsou to radikální změny, cvičím jen během letních procházek ve venkovní posilovně a doma s činkama. Tedy těch pár mávnutí asi ani za řeč nestojí.

Neodpírám si pivo. Neodepřel jsem si zmrzliny, tučné jídlo, pětichodové menu ani grilovačky. A přesto jsem od dubna zhubl 17 kg.

Nikdy nebudu schopen si jídlo vážit, číst si všude kalorie nebo to zadávat po surovinách do nějaké aplikace. Ale můj tajný tip – ChatGPT. Prostě mu řeknu, co jsem za den spořádal a kolik bylo pohybu. Nahrubo mi vypočítá kalorie a případný deficit. Víc nepotřebuju, časem jsem se naučil některé věci odhadnout sám a prostě kombinuju.

Velký pohyb na letním výletě? Pak je zmrzka a pivo v pohodě. Celodenní stres u počítače bez vycházky? Pak si holt nezasloužím nic jiného než potrestat se neochuceným Skyrem k večeři. Funguje to. K tomu dávám pozor na dostatek bílkovin, ve smyslu, že různé věci jím častěji.

Nemám cíl, kam bych chtěl zhubnout. Hledal jsem způsob, který bude udržitelný a zdá se, že našel. Asi bych zhubl rychleji a víc nějakou dietou a usilovným cvičením, ale o tom udržitelnost není. Taky to hubnutí nebyl primární cíl, tím bylo a je zachování zdraví a kondice.

Přestal jsem zobat léky na cholesterol, ze kterých mě zřejmě neskutečně bolely kolena a jiné klouby. Světe div se, po pár měsících mám hodnoty v pořádku i bez léků. Nějaký efekt kromě více energie se tím hubnutím přeci jen dostavil. Že jsem musel nakoupit nové ošacení případně najít věci, do kterých jsem se roky nevešel, je spíše takový vedlejší efekt. Teď ještě dostat pod kontrolu hodnoty u jiných ukazatelů.

Kromě hubnutí jsem si splnil i malý sen. Po roce a půl jsem dokončil nošení rovnátek. Konečně mám zuby v rovině a všechny spodní uvnitř za horními. Šel jsem do neviditelných ze Světa rovnátek. Nebylo to levné, ale doporučuji. Žádné otravné dráty, nic nebylo vidět, na jídlo jsem si je bez problémů sundal, je to fajn i kvůli hygieně.

Sociální sítě a selfpromo

Hned na začátku ledna jsem díky Pavlu Hodálovi a Vašku Maněnovi mohl natočit své první povídání v podcastu. Byl jsem hostem v KYBcastu, což je podcast Národního pedagogického institutu ČR. Konkrétně jsem tam povídal o Drupalu u příležitosti ukončení verze 7.

Nahrávání podcastu KYBcast a moje maličkost

Druhé mé letošní vystoupení proběhlo v rámci konference o přístupnosti, INSPO 2025. Povídal jsem o tom, jak jsme pracovali na změnách ve webu Dopravního podniku města Brna a jak se mi líbí spolupráce s odborníky přes přístupnost a jejich audity a podněty.

Daří se mi být aktivní na LinkedIn. Příspěvek o tom, jak ladím weby z pohledu rychlosti získal 41 lajků a 4217 zobrazení. Jasně, na zkušené mazáky nemám, ale je to víc, než jsem kdykoli měl třeba na Facebooku. Ten mimochodem pro to, co potřebuji sdělovat, považuju za zcela mrtvou záležitost. Nebo mu nerozumím.

Na X a Mastodonu jsem spíše pasivní. Více se mi líbí druhý jmenovaný. Stačí si najít správné zdroje ke sledování.

Navázal jsem spolupráci s magazínem TheDropTimes a přispěl anglicky psaným článkem o Drupal setkání v Polsku. Můj cíl je, aby v příštím roce nezůstalo u jediného.

Konference a přednášky

Pokud mě sledujete na sociálních sítích nebo tu na webu, pak asi víte, že kromě různých menších akcích, kde se můžeme v Brně potkat, navštívím za rok i několik konferencí. A vždy dělám zápisky. Takže letošní rekapitulace:

Hardware – nový iMac a iPad

Do kanceláře jsem si pořídil nový iMac M4 s 24GB pamětí. Bál jsem se přechodu z 27“ iMacu s Intelem na menší 24“ obrazovku, ale zvykl jsem si. Navíc mě baví, že je ten počítač zelený, včetně myši a klávesnice.

Ve Vídni jsem vyhrál iPad Air M3, tak postupně přeinstalovávám aplikace, které jsem měl v tom starém. Zaujalo mě, jaké neskutečné peníze stojí originální klávesnice. V Apple se definitivně zbláznili, ovšem dokud to lidé kupují... Já půjdu do alternativního řešení.

Někdy v létě jsem vyzkoušel ChromeOS na starém Macbooku a úplně mě to nadchlo. Systém se dobře používá, běží tam vývojářské věci, a hlavně to vrátí život starému hardwaru.

Cestování

Leden i únor byly na výlety slabší. Pokud nepočítám návštěvu kamaráda ve Strahovském klášteře. První pořádný výlet byl až 22. března, kdy zkušebně otevřeli v přístavu Vnorovy na Baťově kanále. Ano, byl jsem skoro jediný cvok, který se tam ve větrném počasí vydal, ale já prostě potřeboval čerstvý vítr a vodu. V březnu jsem pak ještě navštívil Přibyslav a Žižkovo Pole.

V dubnu jsme vyrazili pod Pálavu do přístavu v Šakvicích. Na malinkaté písečné pláži to vypadá skoro jako u moře. A když zafouká, i objeví se i vlny pro surfování. Koncem dubna jsem se přidal na jednu z prvních plaveb ještě před oficiálním zahájením plavební sezóny na Baťově kanále a prohlédl si Uherské Hradiště. Během Velikonoc jsem zašel do Hvozdce a dále pěšky na hrad Veveří. Taky jsem stihl výstavu staré automobilové techniky v peckovicích a procházku okolo rybníka v Kuřimi.

V květnu jsme s kamarádem prošli Rajhrad a okolí kláštera. Konečně jsem se po letech podíval na rozhledu v oboře Holedná. Byl jsem na ní poprvé. Svezl jsem se po řece Moravě okolo Hodonína, navštívil hrad v Lipnici nad Sázavou a zmizelou vesnici Zahrádka u Želivky, Zamilovaný hájek v Brně, Prahu během WebExpo a na poslední chvíli Baťův kanál, kde jsem se svezl na lodi okolo Strážnice.

Červen, to byly procházky po centru města se sluníčkem nad hlavou a spáleným čelem. Opakovaná návštěva Varšavy na polském DrupalCampu. Opět jsem si užil výhled na muzeum z věže hotelu InterContinental. V BS Auto mi stihli opravit rozstřelené sklo a tak jsme přes zastávku v Hruškách u rybníka mohli vyrazit směr Chorvatsko a ostrov Krk. Už tradičně jsme navštívili více míst i pláží, autem i pěšky.

Návrat v červenci byl těžký a znamenal pro mě čtyři měsíce samoty. Ale o to více jsem cestoval, nejen po republice. V Brně jsem se koukl na místa, kde stával dům Adama Bernau. S kamarádem a jeho rodinou jsme v červenci vyrazili na celodenní plavbu po Baťově kanále spojenou s procházkami po Petrově, Strážnici a Veselím nad Moravou.

Člunem na Baťově kanále - fotka z přístavu ve Veselí

Zašel jsem si kus cesty ke kamennému mostu u Spáleného mlýna, navštívil zámek v Holíči a obeplul jeho vodní příkop na člunu, prošel jsem Mohelenskou hadcovou step, centrum a zámek v Náměšti nad Oslavou, zbytky baťovského přístavu v Otrokovicích a ubytoval se v Pozlovicích. Užil jsem si projížďky na kole okolo tamní přehrady, koupání, procházky do Luhačovich, návštěvu opravených slunečních lázní i koupele v pivu. Taky musím zmínit okružní plavbu na Nových mlýnech z Pasohlávek na lodi Munot a návštěvu Drnholce.

Srpen začal opět na Pálavě u muzea Brána do Římské říše. Pak jsem vyrazil do Puchberg am Schneeberg. Alpy, kousek od Vídně, cesta zubačkou na vrchol, nádherná panoramata, spousta pohybu a welness. Cestou domů jsem navštívil Vídeňské Nové Město.

Také jsem viděl vinařské středisko Nechory, rozhlednu Na Podluží, větrný mlýn u Starého Poddvorova, užil si výhled z kopce nad Bzencem, vrátil se na chvíli do přístavu ve Veselí nad Moravou u Baťova kanálu, strávil celý den procházkou po Telči a okolí, navštívil klášter v Nové Říši, kde jsem kdysi dostal diplom za odolnost, měsíční krajinu a Muzeum průmyslových železnic v Mladějově, Moravskou Třebovou a Grunu, odkud pochází přezdívka Maxiorel.

Na začátku září mě to opět přivedlo na Baťův kanál, tentokrát do Petrova a Skalice. Vydal jsem se do Podkomorských lesů k Ríšově a Helenčině studánce a došel až na hrad Veveří. V Holíči jsem navštívil větrný mlýn, rozhlednu a pivovar. V Rosicích zámek a protiatomový bunkr. Vrátil se na Baťův kanál a užil si první plavbu přes novou komoru z Hodonína a řeky Moravy do Petrova. Koncem září Radešín.

Cestou k Ríšově studánce — Selfíčko cestou k Ríšově studánce

Říjen jsem začal v Německu na mimoúrovňovém křížení Mittelland kanálu a řeky Vezery ve městě Minden. Odtud jsem pokračoval do nizozemského Stavorenu, kde na mě čekala plachetnice Zevenwouden a skvělá parta kamarádů z Německa a Nizozemí. Vydali jsme se na pár dní směr Marken a Enkhiuzen. Viděli jsme staré městečka i skanzen a zažili dobrodružství za bouřky.

Po návratu domů jsem navštívil prostory ikonické restaurace Grand Prix v Kohoutovicích, vyhlídku Hradištěk a vyrazil zase do Vídně na konferenci a Wiener Schnitzel. Strávil jsem také víkend na Pálavě, celou ji s kamarády přešel a kochal se neskutečnými výhledy. Na závěr měsíce jsem se podíval na zámeckého parku v Židlochovicích.

V listopadu jsme obešli bunkry na Kampfbahn Ruprechtov a vrátil jsem se do Vídně. Prošli jsme si vánoční centrum a trhy u radnice a zašli na úchvatnou světelnou show Light of creation ve Votivkirche. Koncem měsíce jsem využil, že přednáším na konferenci INSPO a prošel si Vyšehrad.

Prosinec už opět znamenal trochu cestovatelský útlum. Byli jsme ve Skalici a před Vánocemi jsem se vrátil zpět k opuštěnému Baťovu kanálu v Petrově, zašel si do vinných sklepů v Plžích a zajel kouknout na vánoční trhy na zámku v Holíči.

A kromě velkých výletů nebo cestování jsem samozřejmě trávil volný čas u přehrady, u řeky Svratky, v Údolí oddechu, u Žebětínského rybníka, na Pekárně nebo procházkou na Medlánecké letiště.

Co mě čeká v roce 2026?

Momentálně zvažuju, zda a kam se profesně posunu. Nedávno jsem přemýšlel, že máma dělala celý život pouze prodavačku. Nic jiného. Já už roky dělám pouze programátora. Sice s přesahy, ale programování převažuje. Nebylo by špatné zkusit úkrok do strany. Příležitost vybudovat si vlastní tým kolegů ve webovém oddělení jsem navzdory očekávání nedostal, tak se nyní budu snažit mít oči otevřené více dokořán.

Pravděpodobně budu rozvíjet nějaké další aplikace s pomocí vibe codingu. A především budu opět pracovat na svém zdraví a kondici. Není to až tak složité, jak jsem letos zjistil. Stačí správná motivace a někdo, kdo vám poradí.

Reporty dalších freelancerů

Pokud vás žánr reportů baví, přikládám postupně odkazy na další kolegy pohybující se okolo IT a marketingu:

Tagy

Autor článku: Jan Polzer

Tvůrce webů z Brna se specializací na Drupal, WordPress a Symfony. Acquia Certified Developer & Site Builder. Autor několika knih o Drupalu.
Web Development Director v Lesensky.cz. Ve volných chvílích podnikám výlety na souši i po vodě. Více se dozvíte na polzer.cz a mém LinkedIn profilu.

@maxiorel