Drupal

Některé hostingy mají omezení v podobě počtu zpráv, které můžete z webu za den či hodinu odeslat. Některé zase neumožňují odesílání mailů z webu vůbec. To je nepříjemné, pokud potřebujete čtenáře informovat o nových komentářích, máte na webu kontaktní formulář nebo chcete z webu posílat newslettery. Co s tím?

Po nedávné bezpečnostní hrozbě v Drupalu jste možná urychleně provedli aktualizaci, možná jste řešili změněné přístupové heslo a napadený web. Možná jste vše uvedli do zdánlivého normálu. Jste si jisti? Zkuste si web proklepnout dvojicí nástrojů pro drush.

Pomocí shellových skriptů Drush je možné s Drupalem pracovat prostřednictvím příkazového řádku na serveru. Drush je ideální pro rychlé řešení aktualizací jak doplňkových modulů, tak samotného jádra Drupalu. Vše automaticky zálohuje a navíc umí i řadu jiných užitečných věcí.

Několikrát za sebou jsem v poslední době dostal dotaz na to, jak se lze vyhnout nahrávání všech obrázků a souborů z nějakého pole v Drupalu do jediné složky. Opravdu k tomu nepotřebujete žádný speciální modul.

Od PHP 5.5 je přímo v distribuci PHP obsažen akcelerátor OPcache, který umožňuje významné zrychlení webů využívajících právě PHP. Vřele doporučuji na novou verzi přejít, zejména u redakčních systémů. A pokud jste už přešli, mám tip na dva monitorovací nástroje sledující využití OPcache.

Asi před dvěma týdny jsem se odhodlal koupit dlouho okukovanou hračku v podobě malého počítače Raspberry Pi Model B+. Jistě vám tento malý počítač není neznámý. Jeho využití se meze nekladou, já jej po krátkém seznámení s grafickým prostředím přetvořil na webový server pro malé weby.

Je jasné, že spam si dříve či později najde cestu do každé poštovní schránky. Můžete mu to ale ztížit. Pokud potřebujete na webu s Drupalem uvádět mailové adresy, zkuste použít modul Invisimail. Postará se, aby je roboti tak snadno ze stránky nevyčetli.

Drupal již od starších verzí umožňuje nastavit dvoje hlavní složky pro ukládání souborů. Výchozí je veřejná, druhá je privátní. Bohužel i řada letitých drupalistů stále neví, k čemu je toto rozdělení dobré a k čemu privátní soubory slouží. Pokusím se to vysvětlit.

Google Analytics umožňuje docela pohodlně sledovat kliknutí na odchozí, externí odkazy na vašem webu. Můžete tak sledovat, kam posíláte své návštěvníky a třeba hodnotit, zda se vám vyplatila výměna odkazů co se přímé návštěvnosti týče. V Drupalu a WordPressu navíc nemusíte vůbec sáhnout do kódu.

Netuším sice, zda ve volném letním čase o dovolené či o prázdninách chcete trávit čas u počítače nebo tabletu, ale pokud se vám nevydaří počasí, mám pro vás tip - co takhle vyzkoušet pár online kurzů o programování nebo tvorbě webu? Vybral jsem několik zajímavých, které sám hodlám vyzkoušet nebo jsem už zkusil.

Ať už použijete výchozí cache Drupalu nebo sáhnete po nějakém doplňkovém modulu poskytujícím vlastní řešení, tak ve většině případů bude vyprazdňování cache řízeno časovým intervalem. To ale v praxi na větším webu není žádoucí stav. Lze to však snadno napravit.

V tomto článku bych se rád podělil o několik tipů k nastavení Drupalu a virtuálního serveru, na kterém běží. Po letech jsem totiž zatoužil mít znovu server pro produkční nasazení a z různých důvodů jsem dal přednost virtuálu před skutečným železem.

Výchozí stránka s přehledem obsahu v Drupalu není v porovnání s konkurencí moc povedená, ale hlavně – nejde upravovat. Naštěstí je tu snadná pomoc a lze ji obohatit třeba o počty lajků a sdílení daného obsahu na sociálních sítích.

Drupal sice umí díky modulu Update Status posílat e-mailové upozornění na nově dostupné aktualizace, ale kdo by jej četl... Mnohem praktičtější je nástěnka, která zobrazí přehled všech spravovaných webů s informacemi o dostupných aktualizacích na jednom místě.