Drupal

O přihlašování přes Facebook jsem na Maxiorlovi už psal. Drupal lze propojit i s celou řadou dalších služeb a kupodivu mnohem jednodušeji, než byste možná čekali. Nemusíte totiž pro každou službu využívat nový modul. Pojďme si to vyzkoušet.

Něco umí lépe Drupal, něco zase WordPress. Když jsem coby drupalista začal používat WordPress trochu více, hned jsem musel hledat náhradu několika funkcí, které Drupal v základu má, ale WordPress je postrádá. Naštěstí existují doplňkové pluginy s podobnou funkcionalitou.

Nedávno jsem se na dvou svých webech rozhodl nahradit komentáře obsluhované Drupalem za systém Disqus, se kterým mám dobré zkušenosti s webů na WordPressu. I přes počáteční obavy se ukázalo, že převod Drupal -> Disqus je velmi snadný.

Mnoho webů se na začátku potýká s tím, že nemohou odesílat e-maily. Na serveru není potřebná podpora, majitel webu nemá SMTP a přesto je potřeba to řešit. Pomoci vám může služba Mandrill nabízející transakční zpracování e-mailů a jejich statistiku. Pro menší weby je zadarmo.

Na WordPressu se mi líbí možnost používat v textu tzv. shortcodes, speciální zkratky zapsané v hranatých závorkách, které jsou při zobrazení článku převedeny na nějaký HTML výstup. Drupal sám o sobě nic takového nemá, to ale neznamená, že by do něj funkcionalita shortcodes nešla doplnit.

Design stránek, který pružně reaguje na velikost okna prohlížeče, je stále populárnější. V Drupalu není problém použít některý z obecných responsivních frameworků. Ty odlehčené ale většinou nijak neřeší přeskládání menu v případě, že je stránka zobrazena na smartphonu. Co s tím?

V dnešním docela jednoduchém návodu si vyzkoušíme vytvoření jednoduché sekce pro často kladené dotazy na webu. Bude obsahovat otázky s odpověďmi, které budou standardně ukryté. Zobrazení odpovědi si vyzkoušíme jen s použitím čistého CSS, ale v další fázi také s pomocí jQuery. A nakonec se podíváme, jak to implementovat do Drupalu.

Redakční systémy závislé na databázích nejsou obecně žádný rychlík. Zvlášť tedy v kombinaci, kdy mají velké množství obsahu a běží na sdíleném hostingu. Řešení pro WordPress v podobě W3 Total Cache je docela známé, u Drupalu a jeho Authcache si ale nejsem jist, proto vám dnes obojí představím.

Drupal sice v základu obsahuje několik akcí, které lze spustit coby odezvu na pár událostí v systému, ty jsou ale velmi omezené. Naopak, po instalaci modulu Rules získáte téměř nevyčerpatelnou kombinaci podmíněně spouštěných úloh pro automatizaci různých věcí v Drupalu.

Dlouho jsem řešil, zda je lepší TinyMCE nebo CKEditor, zvlášť, když ten druhý bude součástí jádra Drupalu 8. Přes malý pokus s MarkItUp jsem dospěl k BUEditoru. Na první pohled ošklivému, na ten druhý velice povedenému nevizuálnímu editoru.

Potřebujete v Drupalu hromadě manipulovat s obsahem a základní výčet funkcí vám nestačí? Pak si nainstalujte modul Views Bulk Operations, se kterým je nastavení hromadných úprav obsahu hračkou.

Potřebujete na svém webu se systémem Drupal vytvářet formuláře? Pak asi znáte modul Webform. Možná ale ne všichni z vás znají také modul Form Builder, který do Drupalu přidá vizuálního návrháře formulářů. Komponenty pak jen stačí přetahovat ze zásobníku.

Běžné rozbalovací nabídky na webu jsou poněkud nudné. Pokud je v nich velké množství položek, obtížně se v nich vyhledává, zvlášť, když položky nejsou seřazeny abecedně. Rozbalovačky však velmi rychle proměníte v pěkný ovládací prvek pomocí jQuery pluginu Chosen.

Nový web populárního časopisu 100+1 byl spuštěn před pár týdny. Měl jsem tu čest se účastnit jeho vývoje. V tomto článku se s vámi podělím o několik tipů na řešení, která jsem při stavbě webu použil.

Na většině webů s Drupalem, které vyvářím, je nezbytná přítomnost vizuálního editoru. Dávám přednost TinyMCE, mimo jiné proto, že pro něj existuje spousta doplňujících modulů. Naposledy mě zaujal Wysiwyg CodeMagic umožňující pohodlnou úpravu HTML přímo v editoru.