Ačkoliv je snaha Creative Commons bohulibá, na první pohled není úplně jednoduché se vyznat v pravidlech, zejména v povinnostech uživatele díla vůči jeho autorovi. Navíc se nám do toho pletou i další typy licencování děl, takže v tom má spousta lidí velký zmatek.
Creative Commons – zdarma, ale…
Zdarma neznamená bez povinností, tedy alespoň ve většině případů. Licence CC lze skládat ze 4 vlastností. Jde o BY (uvedení autora), ND (dílo může být šířeno pouze v neupravené podobě), SA (odvozené dílo musí být šířeno ve stejné licenci jako to původní) a NC (povoleno použití jen pro nekomerční účely). Na autorovi díla je, aby si z těchto 4 parametrů vytvořil výslednou licenci. Běžné jsou varianty s uvedením autora a nekomerční použití (BY-NC), nebo obyčejné BY, naopak z podstaty věci je vyloučena existence licence BY-SA-ND, která zároveň povoluje i zakazuje vytváření odvozených děl.
V současné době je vlastnost BY základem pro všechny nabízené licence Creative Commons, s výjimkou trochu problematické CC0, která funguje jako náhražka za úplné vzdání se autorství, nebo Public Domain (volné dílo). Pod licencí CC0 (Creative Commons Zero) tak autor zveřejňuje dílo, které lze šířit jakkoliv (v mezích zákona) a to bez sebemenších povinností vůči autorovi. Pokud tedy chcete někde použít fotku, hudbu, nebo jiné dílo, ale nechcete/nemůžete ani uvádět autora, hledejte právě mezi CC0 (na této licenci funguje například sdílení obrázků na fotobance Pixabay.com).
Takže si to shrňme – díla šířená pod licencemi Creative Commons jsou buď zcela volná (CC0), nebo je lze dále šířit s uvedením autora a dle jeho požadavků i s dalšími omezeními:
- SA – šíření odvozeného díla pouze pod stejnou licencí jako má originál
- ND – šíření a použití díla pouze v neupravené podobě
- NC - šíření a použití díla, nebo odvozeného díla pouze pro nekomerční účely
Royalty-free neznamená zdarma
Opouštíme vody bezplatných děl, ačkoliv by název mohl napovídat něco jiného. Free to opravdu není. Royalty-free představuje licenci, kterou je potřeba zaplatit, ale zakoupením díla získáte právo na jeho použití bez dalšího placení za každé další použití. Trochu paradoxně je však i zde limitován maximální počet použití, při jehož překročení budete platit další peníze.
Opakem Royalty-free je pak formát Rights-managed, u kterého si kupujete povolení dílo použít za přesně dané situace, po přesně určenou dobu. Výhodou je, že takto můžete získat i výhradní licenci na použití díla, což může být v určité situaci prostě potřeba.
Snad vám v téhle problematice článek udělal trochu víc jasno. Pokud byste chtěli sami využít Creative Commons k licencování vlastních děl, můžete si licenci sestavit přímo na stránkách společnosti. Při šíření děl na internetu si raději 2x zkontrolujte, jestli šíříte to, co smíte, takovým způsobem, jakým smíte. Rozhodně nedoporučujeme stoprocentně se spoléhat na filtry vyhledávání v Googlu.
Přidat komentář