Frontkon 2026: budoucnost webařiny, přístupnost a legislativní hrozba

Loni jsem Frontkon poprvé vynechal, takže o to více jsem se těšil na letošní ročník. Přijel jsem rovnou z dovolené u Severního moře do víru diskuzí okolo budoucnosti vývojářů v kontextu AI. Ostatně, neunikl jsem tomu ani na dovolené s přáteli z Nizozemí a Německa. Ale o tom jindy.

Frontkon nabídl dvě přednášková pásma s delším povídáním a panelovými diskuzemi, a k tomu komunitní stage, kde byly neméně zajímavé dvacetiminutové přednášky. Normálně bych řekl, že kratší formát mám raději, ale tady byly všechny přednášky, které jsem navštívil natolik zajímavé, že jsem délku prakticky nesledoval.

Nechybělo občerstvení s velkým výběrem džusů, kávou, kombuchou od sponzorů, moučníky a obědem. Na výběr byla čtyři jídla a ač jsem se musel během obědové přestávky vzdálit, slyšel jsem na kvalitu jídla chválu.

Image

Po návratu z dovolené jsem byl ještě napůl v dovolenkovém režimu, takže jsem si dělal minimum poznámek a spíše sledoval povídání přednášejících z Česka i zahraničí. Přednášky byly letos poprvé kombinací češtiny i angličtiny.

O úvodní slovo se postaral živým vystoupením Tomáš Kout následovaný Martinem Michálkem.

Rychlost webu není téma jen pro vývojáře

David Maixner a Martin Kocourek z Allwynu nám povyprávěli několik příkladů ze své praxe vývoje webů pro sázkovou společnost. Allwyn mám pořád zafixovaný jako přejmenovanou Sazku, přestože se dnes prezentuje jako technologická společnost. Nebo tak nějak.

Bylo zajímavé sledovat, s čím se potýkali při zadání od designérů a marketingu, případně jak museli redukovat vlastní nápady, které chtěli implementovat do nových webů a portálu s hrami. Stejně jako strasti typu „změníme brand, takže jen přebarvíme šablonu, vyměníme logo a přehodíme obrázky“. Řekl bych, že na podobné problémy narazila většina posluchačů.

Co mi naprosto mluvilo z duše, to bylo jakési společné poselství této přednášky. Rychlost webu nemůže ležet jen a pouze na jeho vývojáři. Musí tomu jít naproti grafický návrh i požadavky marketingu a dalších stakeholderů. Pokud je potřeba něco zredukovat ve jménu rychlosti, musí slevit ze svých požadavků všichni zainteresovaní. Kéž by to fungovalo ve všech týmech.

Image

Petr Glaser měl přednášku o tom, jak zabudoval AI a další nástroje do svého vývojového stacku. Poznačil jsem si řadu nástrojů:

• Knip – vyhledává nepoužívané soubory, závislosti a exporty v JavaScriptových a TypeScriptových projektech
• Oxlint – velmi rychlý linter pro JavaScript a TypeScript, který odhaluje chyby a problematické konstrukce v kódu
• Jscpd – vyhledává duplicitní části zdrojového kódu napříč soubory a podporovanými programovacími jazyky
• Ultracite – linter a formátovač kódu zaměřený také na vývoj s AI agenty

O přístupnosti rozhodně nevíte všechno

Manuel Matuzović mě zaujal přednáškou na téma přístupnosti. Praktické tipy, jak správně řešit zoomování na webu nebo rozbalovací menu už mám v úkolníčku. Zazněla i pro mě důležitá připomínka: často vytvoříme správné HTML s ARIA atributy pro rozbalovací menu, ale už nedoplníme jeho ovládání šipkami na klávesnici, které sám o sobě prohlížeč nenastavuje.

O HTML značce popover jsem neměl tušení. Přitom vypadá, že je podporovaná napříč všemi prohlížeči. Skvěle se hodí pro různá upozornění. Pozor ale na umístění popoveru v HTML. Kvůli přístupnosti a logickému pořadí ovládání je vhodné umístit jej poblíž prvku, který jeho zobrazení vyvolává.

💡 Tip: s laděním přístupnosti vám pomůže document.activeElement. Zapsaný v konzoli prohlížeče ukáže aktivní prvek, tedy prvek, na kterém se právě nachází fokus.

Zaujala mě vychytávka, jak stavět masonry mřížku pomocí display: grid-lanes. Je na čase začít uvažovat o implementaci, na širokou podporu si ještě chvíli počkáme.

Přechodové efekty napříč stránkami

Přednášky o View Transition registruju asi dva tři roky. Ale teď je snad už opravdu zakomponuji do svých webů. Technologie, která umí vytvářet přechodové animace mezi stránkami, už funguje napříč prohlížeči. A díky přednášce od Ondřeje Velíška už vím, jak snadné je přechodové efekty nastavit nejenom v single page aplikacích, ale i na klasickém webu s více stránkami.

Moc se mi líbily konkrétní příklady a řešení animace při zobrazení aktivní položky v hlavní navigaci na webu. A také ukázky efektů při rozkliknutí různých prvků na dashboardu. Odnáším si, že bych se neměl spokojit s výchozím efektem navrženým v prohlížeči, ale vše doladit pro co nejlepší uživatelský zážitek.

S bráchou jsme navštívili také přednášku o rozvoji design systému od Honzy Kryšpína (a jsem rád, že stále více designérů myslí na agentický vývoj), vyslechli si povídání o AI-First delivery od Pavla Lukeše a přednášku Sylwie Laskowske o tom, jak prohlížeč používat coby výpočetní platformu. Přiblížilo mi to rozdíly mezi WebGPU a WebGL.

Zaujaly nás také tipy na využití GitHub Copilota ve VS Code. O něm povídal Miroslav Holec, asi největší specialista na toto téma v Česku. Brácha VS Code používá jako hlavní nástroj, já poslední dobou silně zvažuju, zda k němu nepřejít a nezahodit v době AI už poněkud přerostlý (a placený) PhpStorm.

Sbohem bezstarostný vývoji, přichází CRA

Na závěr jsem zvažoval, zda je pro mě větší lákadlo profesionální řečník Tejas Kumar a jeho povídání o frontendu pro AI coby novém UX, nebo chci slyšet chmurnou předpověď o budoucnosti vývoje z pohledu legislativy od Karla Navrátila. A protože mám rád horory, druhé téma zvítězilo.

Veselé to nebude. Karel velmi srozumitelnou formou a exkurzem do historie přiblížil principy a pravidla copyrightu a ochrany autorských práv. Ukázal současnost, kdy jsou LLM modely natrénované nad daty, o jejichž původu víme máloco. 

A především budoucnost – přichází evropský Cyber Resilience Act, který zpřísní požadavky na kybernetickou bezpečnost softwarových produktů. Výrobci budou muset vědět, z jakých komponent se jejich software skládá, a řešit jejich bezpečnostní zranitelnosti. Jedním z nástrojů k tomu bude SBOM, tedy soupis použitých softwarových komponent. Hlavní požadavky se začnou uplatňovat 11. prosince 2027, povinnosti ohlašování zranitelností a závažných incidentů už 11. září 2026.

Pozor zejména na tzv. copyleft licence. U některých z nich může při distribuci softwaru vzniknout povinnost zveřejnit zdrojové kódy, což je problém, pokud vyvíjíte uzavřený produkt.

Příště si to zopakujeme

Byl to bezva den. Potkal jsem známé z Drupal i WordPress komunity, setkali jsme se tu i s řadou kolegů od Superkodérů. Nakonec jsem z programu vyzobal trochu jinou sadu přednášek, než jsem si původně myslel. Vzhledem k tomu, že vše bylo nahrávané, tak se těším na záznamy. A zpětně lituji, že se mi s dovolenou překrýval workshopový den, který konferenci předcházel. Býval bych určitě navštívil workshop k přístupnosti.