Uchazeč o zaměstnání v IT oboru nebo asistent

Dnes mi přišel zajímavý e-mail od jednoho ze čtenářů Maxiorla. Pevně doufám, že tento web čtou i lidé, kteří jsou na tom po všech stránkách lépe, než čtenář, který mi poslal následující e-mail. Hledá zaměstnání v oboru IT. Po domluvě s ním tento jeho mail zveřejňuji. Myslím, že určitě uvítá nejenom konkrétní nabídky na zaměstnání, ale i nějaké rady k tomu, jak psát životopis, nebo čemu se při hledání zaměstnání vyhnout. Doporučují přečtení následujících řádků i v případě, že zrovna nic poradit nemůžete/nechcete…

Reklama

Následující e-mail uvádím v přesné podobě, v jaké mi dorazil do pošty:

Dobrý den jmenuji se honza a hledám zaměstnání. Chtěl bych pro vás pracovat. Je mi 22 let. Jsem již 4 měsíc bez zaměstnání… a zkouším to jak se dá… přikládám zde svůj životopis. V PC se vyznám není problém. 2x jsme spolu psali… možná si na mě pamatujete…

Životopis:

Takovej životopis

1.Rok tady z toho si moc nepamatuji. Byl sem hrozně malej. Rád bych tu něco napsal ale nechci si vymejšlet.

2. Roky. Byl sem macek :) Víc si nepamatuji. Prej sem docela dost zlobil.

3. Roky. Rostu jako z vody. Všude mi údajně lidé říkají Andílek.

4. Roky. Na čtyrech sem se choval asi stejně. Stejně zlobil a vypadal stále jako andílek…

5. Let. Poprve nastupuji do Jeslí. Pravidelně se počůrávám. Dost zlobím a jsem velice hyperaktivní dítě.

6 Let. Chodím do školky. Nerad tam chodím. Stále brečím za svojí mámu. Údajně sem byl opravdu zlobivej kluk. Stále se počůrávám. Moje máma má ostudu…

7 Let. Poprve nastupuji v doprovodu svejch rodičů do první třídy.

8 Let. Procházím do druhé třídy. Jsem spíše žák co je málomluvný. Moc jsem se nehlásil. Doma sem se učil. Jsem ostuda a čas od času se ve spaní stále počůrávám. Začínám se za to stydět.

9 Let. Procházím do třetí třídy na základní škole. Školu mám i tak rád. Konečně jsem se přestal počůrávat. Začíná takové období kdy chci trávit hodně času venku.

10 Let. Propadám ve třetí třídě. Nezvládám češtinu… jsem ten nejhorší a zároven nejslabší žák ve třídě. Málo se hlásím. Stávám se ve třídě opravdu tím nejhorším žákem. Nemam moc kamarádů.

11. Let. Opět podruhé propadám ve třetí třídě. Rodiče už si nevědí rady. Doma se aktivně učím a nějak to stále nejde. Proto sem v 11 letech navštívil dětského psychologa. Ten zjistil, že se na mě musí pomalu. Pomaleji se učím. Jsem označen za slabšího žáka. Moje paměť je slabší. Rodiče mě nedali do zvláštní školy ale naposled to semnou zkusili.

12. Let. Konečně procházím třetí třídu a dostávám se do čtvrté třídy základní školy. Hodně času trávím se svojim nejlepším kamarádem Pepíkem. Trávím hodně času v přírodě…

13. Let. Končím úspěšně čtvrtou třídu a dostávám se s odřenýmqa učima do páte třídy. Stále hodně času trávím venku. Mám pár svých kamarádů se kterýma trávím spousty času venku. Lezeme po stromech a stavíme bunkry. Prostě děláme klukoviny…

14. Let. Nastává zvláštní období. Konečně jdu na druhý stupeň základní školy. Jdu do šesté třídy. Všímám si holek. Neprojevuji však zájem o seznamování. Jsem spíše tichej žák. Hodně se dostávám ve škole do konfliktu. Žáci mě šikanují a nadávají mi. Bráním se jak jen to jde. Bojuji proti přesile. Nedávám najevo svojí slabost. Škola mi už jsde hodně na nervi. Jsem tu už osm let a už prostě nemůžu. Jsem spíše uzavřený ve škole.

Jakmile přijdu ze školy domů tak aktovka letí do kouta mého pokoje. Začínám se zajímat o PC… postupně tomu přicházím na kloub… a poprve si kupuji v bazaru za 700,- 386SX 25MHz, 4MB RAM, 80MB HDD šedý notebook. Ten však leží stále doma v koutě. Stále chodím aktivně ven a když nejsem venku tak hraji videohry a nebo píšu deníky o videohrách. Prostě žiju aktivním životem.

15. Let. Jsem v sedmé třídě a celkem mi to jde. Kdybych projevil trošku větší zájem o učení tak budu slušnej trojkař. Jsem tu zřejmě poslední rok. V sedmé třídě už sem se nenechal šikanovat a většinou sem i někdy musel zakročit. Zíslak jsem si respekt. Když se na mě seběhlo více kluků tak jsem utíkal co mi nohy stačili. Nikdy mě nechytili.

Bohužel nacházím první celkem velkou lásku. Jmenuje se Lucka a je jí 14 let. Chodí do jiné třídy než já. Tuším, že jsem byl zamilovanej 8 dlouhejch měsíců. Ačkoliv jsem jí nikdy nepolíbil ani nedržel za ruku. Prostě sem se do ní jednou asi zamiloval v divadle. Přišla mi kouzelná. Byla nesmírně chytrá. Když jsem vyšel základní školu tak stále jsem byl do ní PAF. Napsal jsem jí dopis kde jsem napsal své pocity… odepsala mi, že prostě tet nemá zájem s nikým chodit.

Od té doby jsem jí přestal sledovat a prostě sem toho nechal. Nikdy jsem tohle k žádné dívce necítil…

16.Let a konečně na střední… oproti základce je tohle děs. Prožil jsem si tu celkem peklo. Naplno sem se začal věnovat počítačům. Holky v to době mě naprosto nezajímali.

17. Let. Našel jsem si celek jajn Job :] Byl jsem Doručovatelem a později jsem pracoval pro firmu Microsoft Corporation. Stále se věnuji naplno počítačům. V těchto letech jsem se opravdu upnul na počítače hodně. Ještě jsem internet neměl.

18. Let. Pracuji občas mám brigádu a peníze moc neřeším…. práce mě baví občas zajdu ven s kamarádama a nebo sedíme na dvorku s rodiči. Je tam asi 20 lidí a já rozesměji opravdu každého :] Jsem hlavním šaškem u ohně. Jsem prostě už dospělej kluk. V jádru však stále mám ukrytého a velmi citlivého chlapce.

19. Let. Jsem silnější. A prošel jsem již hodně zaměstnání. Už trávím hodně času na internetu. Pracuji pro FFF a počítačům se věnuji naplno. Vyznám se v HW počítače a umím instalovat jakékoliv SW. Práce mě stále baví. Rodiče jsou celkem semnou spokojení. Jsem celkem slušný a rád se bavím, mám koníčky jízda nakole, můj nejlepší kamarád Lukáš a Martas.. hraju fotbal a miluju život…

20. Let. Pracuji pro celkem úspěšnou firmu kde si vydělávám skoro 20.000,- dělám hodně přesčasi. Naučil jsem se Kung-fu a jsem sám se sebou spokojenej. Přestal jsem kamarádit s většinu mejma kamarádama a zůstal jsem jenom s Danem a Martasem a Milanem… ostatní kamarádi se buď rozprchli a nebo odstěhovali. Nastává docela dospělácká doba. Já tvrdě pracuji na T.T. Myslím na budouctnost. Stále více se věnuji naplno počítačům Počítačům čím dál tím více rozumím.

21. Let. Je únor a já se nudím u PC. Náhle můj život narušuje mladičká a nesmělá Pavlína (15) postupem času jí po písmenkách poznávám. Zamilovávám se do ní… myslím, že dospívám… můj život náhle dostává více rozměrů. Bojuji o Pavlínu na internetu.

Hodně se věnuji internetu. Svůj čas převážně trávím u počítačů a nebo venku s Martasem, Korbikem, Matějem a já… žiju naplno. Projevuji velký zájem o holky. I když se hrozně stydím a jsem moc nesmělí. Pavlínu mám vážně rád a už se s ní bavím téměř 4 měsíce… v tom však nastane zlom… chci asi zemřít… poprve se dotoho dostává neznámá dívka jménem Věra (23) moc ji neznám a neberu příliž vážně.

Píšeme si jako kamarádi zezačátku… já váhám a nakonec to vzdávám s Pavlínou a začínám k Věře cítit nějaké city…Nakonec se scházíme a já prožívám svoji první velkou životní lásku. Život miluji a ona je ta pravá. Chci si jí vzít…

22. Let. Je mi 22 let můj život se rozpadá. Vztach krachnul. Mám na krku Softwárovou kriminálku, Policii ČR, MGA, Okresní soudy… a hromadu problémů. Pokusil jsem se o 2 sebevraždy. Můj život postrádá smysl. Trpím velkýma depresema a stále brečím. Nedokážu se odpoutat od své první velké lásky. Ztrácím zaměstnání ve kterém jsem strávil téměř dva roky. Jsem na dně… Pak si najdu nové zaměstnání jenže psychicky mi je brutálně hrozně. Chci zemřít. Nakonec končím na psychiatrii… Léčím se ze závislosti na PC.

Stále nejsem vyrovananý sám ze sebou. Jsem neštastně zamilován i po tom všem. Často si vyčítám své chyby. Stále myslím na sebevraždu. Ztratil jsem poslední přátelé a zbyl mi jediný opravdoví kamarád Martin (15) jsem bez zaměstnání a beru silná antidepresiva. Hodně času trávím na PC. Stále se nemohu vyrovnat se svou minulostí. Stojím na mrtvém bodě. Zvažuji pobyt v psychiatrické léčebně na několik let. Trpím lehčí verzí schizofrenie. Přestal jsem věřit holkám.

Uzavřel jsem se do sebe. Nedokážu mít pohlavní styk. Nedokážu navozavat na nová přátelství. Cítím se každý večer hodně osaměle. Mám strach žít. Jsem moc smutný. Nevím jak dál… můj život je v troskách… přesto se snažím bojovat…

Děkuji za odpověď na můj uvedený email.

S pozdravem Honza 22

Snad to postačí

Tolik tedy e-mail od jednoho ze čtenářů. Nebojte se mu poradit, ideálně zde v komentářích. Jeho e-mail je razor1911 <zavináč> hackermail.com.

Reklama

Komentáře

hehe, dobry mail. no kludne sa mi moze ozvat nieco by som prenho mal ;)

hahahahahah, "razor1911" ROFL "hackermail.com" muahahahahah !
Super vtip, tesim se na dalsi.

Myslím, že bych měl poznamenat, že pisatel toho dopisu, svůj text mínil vážně, nikoli jako vtip...

Tvořím weby. Nabízím poradenství pro Drupal. Jsem na Twitteru.

nás nenapálíš. Dobrej fór, pěkný... P.S: a jestli to myslíš vážně, tak ten bambula jsi tady ty .)

Nejsem, já to nepsal. Jenom nabídl zveřejnění.

Tvořím weby. Nabízím poradenství pro Drupal. Jsem na Twitteru.

Nezlob se na mne, ale tohle proste musi byt vtip..., i kdyz by si ze zaveru toho dopisu mohli vzit nekteri ponauceni.

Možná je, ale nechám to na posouzení každého. Dotyčného nějakou dobu virtuálně znám, podle jeho písemného projevu v minulosti bych se klonil k tomu, že to jako vtip nezamýšlel. Dál se k tomu nebudu vyjadřovat. Můj postoj je takový, že nechci někomu ublížit.

Tvořím weby. Nabízím poradenství pro Drupal. Jsem na Twitteru.

V žádnem případě se o vtip nejedná. Vzhledem k tomu, že je situace natolik vážná tak beru zaměstnání i vě výrobě. Opravdu se nejedná o vtip. Jen mi je líto, že to spousta lidí vidí jako vtip.

Můžeš mi říct, proč proboha jsi zplodil co jsi zplodil a ani se neobtěžoval si zjistit podrobnosti kolem CV a vůbec příjmacích řízeních ? Stále mi to připadá jako hodně špatný vtip, ten mail nakonec byl skvělým vyvrcholením zápletky, respektive slátaniny... vzít si na paškál warez skupinu, mohlo to být originálnější, ale na tom nesejde. A konec toho tvého životopisu to je tragikomedie, fakt nemám slov pro myšlení některých lidí a omlouvám se jestli jsem se dotkl tvé dušičky, nicméně je mi záhadou tvoje myšlení a pohnutky.

Zplodil, protože jsem chtěl. Absolvoval jsem několik přijímacích řízení. Vlastně desítky. Mladá Boleslav **** ***, Mnichovo Hradiště ***** ****, Kolín ****, Havlíčkův Brod ******, Praha *******, atd... záměrně neuvádím jména firem. Pracoval jsem více jak v 10 zaměstnání. Je to jen jedna verze mého životopisu. Snažil jsem se o to, abych pouze psal PRAVDU a z toho mi vzniklo tohle. Víš existuje spousta životopisů které nic neřeknou. Většinou tam máš napsané jméno, ulice, bydliště, kde jsi pracoval, co umíš atd... a to je opravdu tak všechno. Já jsem udělal životopis podle pravdy a pravda vítězí. Opravdu se nejedná o vtip. Vtip by u mě vyzněl úplně jinak. Ten mejl je více lidí a já musím dodržovat pravidla. Koneckonců jsem to alespoň zkusil.

Originalita se sice cení a chápu tvoji zoufalost, avšak cesta nevede vlastními ztvárněními CV, ale jasně danou osnovou a nečekej, že někdo tě bude chtít po takovém popisu vlastního de facto chudáčkovství. Nejvíc mě ale rozdrtily ty holky, to bylo opravdu moc i na mě. Pokud to myslíš vážně s tou prací a chceš se někde uplatnit, máš dvě možnosti a to, buď někde nastoupit jako výpomoc a postupem času se třeba i profesně vypracovat, nebo studovat a vystudovat. Nehledě na na další možnosti jak se můžeš k počítačům dostat. Racionálně řečeno máš šance jedině od píky a šplhat nahoru, nikdo si nevezme člověka co píše o svých problémech. A ještě něco, proč si myslíš že tě nevzali ? Sebereflexe není ? Já se bojím, že ty asi se moc nevyznáš v lidech, tomu co chtějí ...

No v lidech se právě vyznám... dělám přez 2 roky psychologa v nejmenované Dánské organizaci :) Ale ne za penize.

Ano, tenhle životopis sice vypadá jako vtip a takhle se to opravdu nepíše. Na druhé straně je asi pravdivý. Z čehož vyplývá, že když chcete v přijímacím řízení uspět, musíte především umět dobře... LHÁT .

Přesně tak, jenom lži vám pomáhají dosáhnout místa a uplatnění. Jak paradoxní situace!

Na střední školu se dá dostat ze sedmičky?? Myslela jsem, že to už berou jen na učňák. V tom případě by to byl docela raketový postup v IT oboru, ale nevěřím, že se takhle dá vypracovat s minimálním vzděláním. Takže, pokud opravdu je někdo ve srabu a nemůže najít práci, mohl by začít nabízet nějaké služby pro lidi s větším štěstím a penězi. Za úspěch považuji stav, kdy si člověk udrží stabilní příjem.

Přidat komentář