Retro článek: Vývoj operačního systému BeOS v uplynulém roce

Od doby, kdy Be Inc. uvolnila volně šiřitelnou alternativu svého multimediálně zaměřeného operačního systému BeOS 5, uplynul zhruba jeden rok. Pojďme si tedy shrnout, co se za toto uplynulé období stalo významného v dění kolem tohoto zajímavého operačního systému. Události to byly bouřlivé, od euforie z uvedení volně šiřitelné verze až po skepsi v budoucnost vývoje, která nastala na jaře letošního roku.

Reklama

Důležité upozornění: toto je článek napsaný původně v roce 2001. Některé reálie jsou tedy poplatné době jeho vzniku a dnes již neodpovídají skutečnosti. Viz závěrečný dodatek na konci článku.

Be Inc. vyvolala značný rozruch uvolněním bezplatné verze BeOS 5 Personal Edition. Ta se od placené verze Professional lišila pouze nutností instalace z Windows nebo Linuxu a absencí tištěného manuálu a podobných věcí.

Nadšení uživatelů neznalo mezí, všichni stahovali a chtěli tento systém vyzkoušet. Vždyť kdo by nechtěl vidět systém, který za necelých dvacet sekund od začátku bootování naběhne do plně grafického prostředí.

Jak říká Jean-Louis Gassée, člověk který stál u zrodu Apple a zakladatel Be Inc., je velmi zajímavé odpoutat se od starých struktur Unixu a DOSu a podívat se, jak by mohla vypadat budoucnost. Také v naší republice se o BeOS 5 PE začalo zajímat množství uživatelů, zvláště poté, co instalační balík vyšel na přílohách mnoha počítačových periodik.

Bohužel pro BeOS, tento operační systém u nás nedosáhl takové obliby jako např. ve Francii nebo v USA. Přestože je v naší republice poměrně dost lidí, kteří se o BeOS zajímají, většina jich zůstává v roli pasivního pozorovatele, který se do dění nezapojuje.

Distribuce operačního systému BeOS

BeOS nerozšiřuje samotná firma Be Inc., o to, jak jej dostat mezi uživatele se starají kontinentální prodejci. Na americkém kontinentu je to především firma GoBe, která se zabývá také vývojem kancelářského balíku GoBe Productive. V Evropě pak BeOS rozšiřuje francouzská firma Apacabar. Prostřednictvím BeOS Centra si komerční verzi BeOS můžete objednat i v České republice.

Hlavní rozdíl mezi volně šiřitelnou verzí PE a komerční PRO tedy spočívá, jak už jsem uvedl výše, v absenci tištěné příručky, manuálu a registrační karty u verze PE. V krabici s PRO verzí naleznete také další CD s demoverzemi nejznámějších komerčních aplikací a her a některé doplňky systému a přehrávač Real Player.

Také je zde poměrně velký balík kvalitních volně šiřitelných vývojářských nástrojů. Tyto si však většinou můžete stáhnout z internetu. Pomocí bootovací diskety a CD se systém nainstaluje na samostatný diskový oddíl a ne tedy do zhruba 500 MB velkého souboru jako u PE verze. PE se však pomocí menšího triku dá na samostatný diskový oddíl nainstalovat také.

Pár měsíců po uvedení BeOS 5 na trh, vydala Be Inc. opravný patch, který byl později následován dalším. Nejnovější verze je tedy BeOS R5.0.3. K velké nevoli příznivců BeOS se jeho tvůrci na dlouhou dobu odmlčeli, o tom ale až za chvíli.

Aplikace pro operační systém BeOS

Pro BeOS existuje už poměrně velké množství aplikací, vzhledem k jeho malé části v koláči operačních systémů. Nejznámější server shromažďující software pro BeOS je BeBits. V době uvolnění R5 bylo na serveru něco kolem tisícovky aplikací. Podle údajů ze začátku května 2001 má server celkem přes 2000 aplikací, komerčních i volně šiřitelných. Počet downloadů se od začátku měření vyšplhal zhruba na 5 000 000.

Každý den přibývají nové a nové verze programů, i nové aplikace. Škála softwaru pro BeOS zahrnuje už v podstatě všechny běžné druhy aplikací: textové editory a procesory, tabulkové kalkulátory, kreslící a animační nástroje, nástroje pro 3D modeling, prostředky pro tvorbu html, vývojářské balíky, prostředky pro zpracování hudby a videa, komunikační a programy pro internet, plánovací software, hry, programy na změnu vzhledu grafického prostředí ( tzv. themes managery ), ovladače, zálohovací a komprimační programy…

Programy kancelářského typu jsou kompatibilní s formátem Microsoft Office, platí to ale spíše jen pro komerční produkty, jako je GoBe Productive. Multiplatformní a volně šiřitelný AbiWord je v BeOS zatím spíše nováčkem. Také open source projekt tabulkového kalkulátoru SumIt je zatím v plenkách.

V době euforie mnoho firem vyvíjejících aplikace pro Windows oznámilo podporu BeOS, příkladem budiž třeba personalStudio 1.5  od firmy Adamation nebo Pixel32 od slovenského týmu Secundum Artem. Začaly se portovat také aplikace z Linuxu a jiných systémů. Jedná se převážně o hry, ale najdou se i ovladače, např. port SANE s názvem BeSANE přidává do BeOS podporu skenerů.

Vyvíjí se také mnoho různých emulátorů umožňujících v BeOS spoštět aplikace z jiných systémů. Tak si mohou uživatelé BeOS např. zavzpomínat na dobu Apple II, Amigy, herních automatů, ZX Spectra a jiných osmibitů. Existují ale i emulátory současných herních konzolí, namátkou budu jmenovat třeba Playstation, Sega, a jiné.

Díky projektu Bochs je možné v BeOS vytvořit prostředí pro instalaci Linuxu či jiných operačních systémů, časem možná bude natolik stabilní, aby bylo možné bez problémů emulovat Windows. Bochs je volně šiřitelná obdoba virtuálního počítače VMware. BeOS komunita však raději používá aplikace psané od základu pro jejich oblíbený operační systém, jelikož pouze tyto mohou beze zbytku využít výhod a rychlosti BeOS.

BeOS a podporovaný hardware

Hlavním nedostatkem BeOS, který stále brání jeho většímu rozšíření, je podpora pouze pro malé množství hardwaru. Lidé z Be Inc. sice do svého dítěte, které k životu potřebuje procesor kompatibilní s Intelem nebo PowerPC, zabudovali podporu USB, nejrozšířenějších grafických karet, zvukových karet, tiskáren, digitálních fotoaparátů a dalších zařízení, přesto se nemůže měřit s množstvím hardwaru podporovaným ze strany Windows.

I nejnovější distribuce Linuxu podporují větší množství zařízení a novější technologie. To je ale dáno tím, že vývoj Linuxu je mnohem dynamičtější a zabývá se jím více lidí a Microsoft má zase na vývoj Windows více peněz a prakticky monopol v oblasti domácích počítačů.

BeOS má velmi dobře srozumitelnou strukturu API, takže je snadné převést do něj aplikace naspané třeba pro unixové systémy v jazyce C++. Nicméně existují i překladače pro jiné programovací jazyky jako je C, Python, Perl, Squirrel, Basic…

Někteří výrobci hardwaru specializovaného na zpracování multimédií, což je mimochodem oblast, kde je BeOS zatím nedostižitelný, uvedli na trh stroje založené právě na tomto systému. Známým příkladem je třeba firma Edirol se svým videoeditačním přístrojem Edirol DV-7.

Mnoho opravdových profesionálů používá BeOS, příkladem může být třeba Madonna, jejíž tým používá stoj založený na BeOS při jejím nynějším turné (květen 2001). Z dalších můžu jmenovat George Straita nebo Bee Gees, kteří také používají pro mixování zvuku Harrison Live Performance Console, založenou na BeOS.

Na adrese berunner.com lze zakoupit počítače „ušité” na míru přesně pro BeOS, firma nabízí i odpovídající ovladače ke stažení. Nevím sice, zda firma pokrývá službami celý svět, ale vzhledem k tomu, že sídlí na Miami, nebude pro běžné české uživatele atraktivní.

OpenTracker - vylepšené prostředí pro BeOS

Vzniklo sdružení OpenTracker, které se, po uvolnění Trackeru a Deskbaru jako open source, zavázalo tyto dále vyvíjet. Tracker a Deskbar, jsou hlavní části grafického rozhraní BeOS. Nelze je ale zaměňovat s jádrem systému.

Díky tomu se zlepšila už tak vysoká rychlost při diskových operacích, změnila se filozofie prohlížení obsahu disku, přibyla podpora dalších souborových systémů. Začátkem roku 2001 byla na BeBits zveřejněna jedna z odnoží OpenTrackeru - LocaleTracker.

LocaleTracker do jisté míry splnil sen těch uživatelů BeOS, kteří neovládali anglický, německý nebo francouzský jazyk, ve kterých bylo grafické prostředí BeOS lokalizováno. LocaleTracker totiž umožňoval přepnutí jazyka doslova jedním kliknutím, takže celý systém se rázem změnil do jiného jazyka! Překladatelé celého světa se tak okamžitě vrhli do práce, takže dnes jsou k dispozici na BeBits soubory pro mnoho dalších jazyků.

Jestliže vývoj samotného systému BeOS poněkud zamrzl, rozhodně se to tedy nedá říct o dění kolem OpenTrackeru. Vývojáři ze všech koutů světa se snaží neustále vylepšovat a přidávat novinky.

Na internetu nalezneme několik stránek v anglickém jazyce, které se zabývají problematikou BeOS. Nejznámějšími jsou kromě zmíněných BeBits třeba zpravodajský server BeNews, BeGroovy, kde naleznete také zpravodajství a aplikace, server s tipy a triky BeTips.

V letošním roce vznikl nový portál BeFAQs, který shromažďuje seznam uživatelů a vývojářů pro BeOS, a také informace pro začátečníky. Tyto uvedené stránky jsou psány v anglickém jazyce, existují samozřejmě i jiné webové prezentace v ostatních jazycích, hlavně ve Francii, kde je BeOS velmi rozšířen, já dále uvedu přehled česky psaných informací o BeOS.

BeOS v České republice

I v České republice je dění kolem vývoje aplikací pro BeOS stále živé. Český BeDev tým, vyvíjí české i anglické aplikace. Nejnovějším počinem, který přiblížil BeOS opět o něco blíže českému uživateli, bylo zveřejnění zásoby českých slovíček pro překládací program Lingua. Tato zásoba čítá celkem 23450 anglických slovíček s více než sto tisíci českých významů. Dále na jejich stránkách nalezneme programy pro ladění hudebních nástrojů a program pro převod textu mezi různými kódovými stránkami. Pokud vše půjde dobře, mohou se uživatelé BeOS v dohledné době těšit na další opravdu kvalitní aplikace.

Zpravodajství ze světa BeOS v českém jazyce obstarává BeOS Centrum. Zde naleznete nejnovější informace týkající se tohoto operačního systému, množství tipů a triků zpříjemňujících práci. Také je zde diskuzní fórum a podrobný popis BeOS, doplněný obrázky a testem internetových prohlížečů. V neposlední řadě si zde můžete zakoupit krabicovou verzi BeOS 5 PRO.

Z hlediska lokalizace BeOS budou asi nejzajímavější Maxiorlovy stránky, které naleznete na adrese maxiorel.pomeranc.cz. Najdete zde krom jiného i překlady pro několik BeOS programů, a také soubor s českými frázemi pro Locale Tracker. Pokud tento použijete, dostanete téměř plně počeštěný operační systém BeOS.

Jak se povede BeOS dále?

Začátek letošního roku (2001) nebyl pro Be Inc. příliš finančně příznivý. Její produkt BeIA, kterému věnovala od jisté doby větší pozornost než BeOSu, nedosáhl očekávaných úspěchů, přestože byl do jisté míry velmi zajímavým řešením. BeIA by měl být na 90% kompatibilní s operačním systémem BeOS.

Jelikož tedy tento počin skončil nevalným úspěchem, dostala se firma Be inc. do finančních potíží. Přestože navázala partnerství se společností SONY, byla nucena začátkem roku zredukovat počet pracovních míst a propustit některé své zaměstnance. Tento krok okamžitě rozvířil diskuzi v BeOS komunitě o budoucnosti BeOSu. Firma sice nikdy oficiálně nepotvrdila ani nevyvrátila budoucí verzi systému BeOS s číslem R6, přesto se povídá, že to nebude nejrůžovější.

Touhu uživatelů po pokračování BeOS potvrzují různé falešné screenshoty z tohoto systému, jak si jej mnozí uživatelé představují ve svých snech. Jejich ucelená sbírka vzniká na serveru BeFAQs. Objevili se názory, že by se měl celý systém stát open source, podobně jako jeho části Tracker a Deskbar. Na vývoji by se tak mohlo podílet mnohem více lidí a BeOS by se tak stal mnohem více rozšířenější, vzorem byl model vývoje Linuxu. Také by BeOS nebyl závislý na tom zda se jeho výrobci podaří překonat finanční problémy a nezkrachuje.

Be Inc. sice zaregistrovala domény openbeos.com (podobně .net a.org), ale její představitelé uvedli, že BeOS nikdy open source nebude. Nejnovějším krokem (hřebíkem do rakve BeOSu?) bylo zrušení e-mailové konference pro uživatele BeOS, kterou provozovala Be Inc. Mnoho uživatelů tento krok rozladil,  konference na be.com byla pro ně jako domov. Bylo zřízeno několik jiných mailing listů, např. na Yahoo, ale zdá se, že nedosáhnou takového provozu. V době psaní tohoto článku se připravovala konference na nadějně se rozvíjejícím serveru BeFAQs.

V reakci na problémy, které Be Inc. má, se některé softwarové firmy rozhodli pozastavit nebo i dokonce zrušit vývoj svých produktů. Adamation zrušilo ohlášené personalStudio 2.0 pro BeOS a rozhodlo se dále podporovat jen Windows, Také společnost Softjee, známá především svými produkty pro úpravy zvuku, oznámila zrušení vývoje pro BeOS. Dění kolem komerčních aplikací tedy pomalu ustává a umírá, jednotliví programátoři nebo menší firmy ale stále zveřejňují na BeBits nové produkty v nesnížené frekvenci. Leckteré tyto produkty mohou směle soupeřit i s komerčními aplikacemi z Windows.

A přesto, že Be o možné verzi R6 mlčí, díky OpenTracker.org je BeOS stále živý, alespoň co se Trackeru a Deskbaru týče. Také se pozvolna objevují další open source náhrady originálních částí systému, které jsou zpětně kompatibilní a zajišťují uživatelovo větší pohodlí, např. alternativy k jednoduchému kontaktnímu manažeru People nebo plánovaná náhrada mail démona.

Uvidíme tedy, co přinesou následující týdny a měsíce. Bylo by škoda kdyby zanikl další skvělý operační systém.

Dodatek po jedenácti letech

Výše uvedený článek jsem v květnu roku 2001 psal jako svůj první text pro časopis Computer. Vyšel v něm ve značně zkrácené a pozměněné verzi pod názvem, tuším, Kam došel loňský favorit. Já se tím vlastně až do dneška zaháčkoval u různých médií jako autor článků o softwaru, programování a věcech okolo. Rád vzpomínám i na dobu, kdy jsem psával pro zmíněné české BeOS Centrum.

Článek, jak jej zde zveřejňuji, jsem nyní výrazněji neměnil. Snad jen některé adresy na dnes už neexistující firmy a weby. S odstupem času působí řada věcí komicky a mnoho vět bych formuloval jinak. Také jsem byl zaskočen tím, kolik jsem měl v původním textu překlepů a gramatických chyb. Doufám, že se mi je podařilo odstranit všechny.

Jak jste na tom s BeOS vy? Pamatujete si na něj ještě? Pro ty, kdo o něm nikdy neslyšeli , bych asi měl zmínit, že BeOS je již minulostí, Be Inc. se dostalo do rukou Palmu, po kterém se dnes již také slehla zem. Je zajímavé sledovat, jak se vše mění. BeOS přežívá snad jen jako vzor pro operační systém Haiku.

Pokud by někoho zajímaly obrázky a screenshoty z BeOS, doporučuji článek na www.applefritter.com/node/2587.

A konečně poslední poznámka na závěr: pozornější čtenáři si jistě všimli, že Maxiorel zde byl už dlouho před svým spuštěním na doméně, kde jej právě čtete. Já sám si po přečtení tohoto článku uvědomil, že tento web je vlastně s různými obměnami na světě již déle, jak deset let, budeme-li počítat i dobu před spuštěním na maxiorel.cz.

Reklama

Přidat komentář