Drupal

V tomto článku bych se rád podělil o několik tipů k nastavení Drupalu a virtuálního serveru, na kterém běží. Po letech jsem totiž zatoužil mít znovu server pro produkční nasazení a z různých důvodů jsem dal přednost virtuálu před skutečným železem.

Výchozí stránka s přehledem obsahu v Drupalu není v porovnání s konkurencí moc povedená, ale hlavně – nejde upravovat. Naštěstí je tu snadná pomoc a lze ji obohatit třeba o počty lajků a sdílení daného obsahu na sociálních sítích.

Drupal sice umí díky modulu Update Status posílat e-mailové upozornění na nově dostupné aktualizace, ale kdo by jej četl... Mnohem praktičtější je nástěnka, která zobrazí přehled všech spravovaných webů s informacemi o dostupných aktualizacích na jednom místě.

Někdy na jaře se na stránkách Acquia.com objevila informace, že od dubna bude spuštěna oficiální certifikace vývojářů pracujících s redakčním systémem Drupal. Certifikaci jsem získal a prostřednictvím tohoto článku bych se rád podělil o pár dojmů z celého procesu.

Na minulém školení Drupalu jsem si potvrdil, že použití políček v Drupalu je fajn, ale v řadě případů vyvstane potřeba spojit více políček do jednoho. V tomto článku si tedy zkusíme jednoduchý příklad, jak něco podobného sestrojit na produktovém webu.

Po instalaci několika doplňkových modulů nabízí Drupal poměrně komfortní administrační rozhraní. Dnes mám pro vás tip na pomocný modul, který zjednoduší tvorbu interních odkazů – tedy odkazů na obsah, kategorie, tagy nebo uživatele. Plně se integruje s vizuálním editorem.

O přihlašování přes Facebook jsem na Maxiorlovi už psal. Drupal lze propojit i s celou řadou dalších služeb a kupodivu mnohem jednodušeji, než byste možná čekali. Nemusíte totiž pro každou službu využívat nový modul. Pojďme si to vyzkoušet.

Něco umí lépe Drupal, něco zase WordPress. Když jsem coby drupalista začal používat WordPress trochu více, hned jsem musel hledat náhradu několika funkcí, které Drupal v základu má, ale WordPress je postrádá. Naštěstí existují doplňkové pluginy s podobnou funkcionalitou.

Nedávno jsem se na dvou svých webech rozhodl nahradit komentáře obsluhované Drupalem za systém Disqus, se kterým mám dobré zkušenosti s webů na WordPressu. I přes počáteční obavy se ukázalo, že převod Drupal -> Disqus je velmi snadný.

Mnoho webů se na začátku potýká s tím, že nemohou odesílat e-maily. Na serveru není potřebná podpora, majitel webu nemá SMTP a přesto je potřeba to řešit. Pomoci vám může služba Mandrill nabízející transakční zpracování e-mailů a jejich statistiku. Pro menší weby je zadarmo.

Na WordPressu se mi líbí možnost používat v textu tzv. shortcodes, speciální zkratky zapsané v hranatých závorkách, které jsou při zobrazení článku převedeny na nějaký HTML výstup. Drupal sám o sobě nic takového nemá, to ale neznamená, že by do něj funkcionalita shortcodes nešla doplnit.

Design stránek, který pružně reaguje na velikost okna prohlížeče, je stále populárnější. V Drupalu není problém použít některý z obecných responsivních frameworků. Ty odlehčené ale většinou nijak neřeší přeskládání menu v případě, že je stránka zobrazena na smartphonu. Co s tím?

V dnešním docela jednoduchém návodu si vyzkoušíme vytvoření jednoduché sekce pro často kladené dotazy na webu. Bude obsahovat otázky s odpověďmi, které budou standardně ukryté. Zobrazení odpovědi si vyzkoušíme jen s použitím čistého CSS, ale v další fázi také s pomocí jQuery. A nakonec se podíváme, jak to implementovat do Drupalu.

Redakční systémy závislé na databázích nejsou obecně žádný rychlík. Zvlášť tedy v kombinaci, kdy mají velké množství obsahu a běží na sdíleném hostingu. Řešení pro WordPress v podobě W3 Total Cache je docela známé, u Drupalu a jeho Authcache si ale nejsem jist, proto vám dnes obojí představím.

Drupal sice v základu obsahuje několik akcí, které lze spustit coby odezvu na pár událostí v systému, ty jsou ale velmi omezené. Naopak, po instalaci modulu Rules získáte téměř nevyčerpatelnou kombinaci podmíněně spouštěných úloh pro automatizaci různých věcí v Drupalu.