Tvorba HTML kódu má svá určitá pravidla. Každá značka by měla mít doplněny určité parametry, důležité je rovněž to, aby všechny párové značky byli skutečně párovými a k úvodní následovala i koncová. Pokud tomu tak není, web většinou vypadá rozsypaně a není možné jej jednoduše nastylovat.
Zda máte kód na stránkách správně vytvořen, je možné zkontrolovat pomocí tzv. validátorů, nejznámějším je validátor od konzorica W3. Poněkud pikantní je pak zjištění, že si s dokonalostí kódu své úvodní stránky nedělá velkou hlavu ani vyhledávač Google. Viz tyto výsledky odhalující přes 40 chyb na takto jednoduché stránce.
Tvůrce webů z Brna se specializací na Drupal a Symfony. Obojí také školím spolu se základy SEO. Jsem Acquia Certified Developer (Drupal 7) a Site Builder (Drupal 8 & 9) a napsal jsem několik knih o Drupalu. Ve volných chvílích cestuji a podnikám výlety. Více se dozvíte na mém firemním webu.
Komentáře k článku
Komentáře
Něco na tom bude. Většinou o to jde hlavně zadavatelům. Čtenářům zřejmě stačí, aby to vypadalo pěkně a nebyl roszypaný layout. Ale možná se pleteme.
Několik let dozadu jsem byl zastánce 100% validity. Bylo to v dobách, kdy si každý studentík, vytvořivší webík, na něj ihned hrdě umísťoval "samolepku" XHTML Valid a CSS Valid. Také jsem si tím prošel :) Ta doba už je doufám pryč.
S čím si dovolím nesouhlasit je tvrzení, že stránka musí vypadat stejně ve všech prohlížečích. Nemusí. Tím nemám na mysli základní layout. Tam bych se o "konzistenci" naopak snažil co nejvíce.
Ale myslím si, že drobnosti v obsahové části nikoho trápit nebudou. Třeba formuláře. Nastylovat objednávku e-shopu tak, aby ve všech prohlížečích vypadala na chlup stejně (sakra, zaškrtávací tlačítko je o 3 pixely víc dole ve FF oproti IE), je téměř nad lidské síly.
Poměr vynaložené náklady / co tím získám (kromě vnitřního uspokojení webdesignéra) ..je nula nic.
Koncepce "pixel perfect" webu jsem se nicméně docela dlouho držel. Dnes už mě to zkrátka "nebaví". Řešit neustále implementační rozdíly všech prohlížečů a jejich verzí...
Soustředím se raději na mnohem důležitější prvky jako sémantiku, přístupnost a použitelnost.
A hlavně - tvořit stránky pro lidi, ne pro vyhledávače nebo pro uspokojení nějakých validátorů (a ega webdesignérů).
(Zkuste si některé stránky schválně zobrazit bez stylů nebo je nechat přechroupat hlasovou čtečkou...)
Samozřejmostí je vyvarovat se hrubých chyb, jako křížení tagů. Ale to dokáže ohlídat každý inteligentnější editor.
Nakonec postřehy z praxe: Klientovi je úplně "šumák", jestli je stránka validní nebo jestli se zobrazí "stopro stejně" v různých prohlížečích.
Hlavně když mu změníte "tuhle červenou za trochu víc do oranžova" (pak je spokojený - do té doby, než si sedne k jinému monitoru...).
Díky za postřehy. Jak píšu o komentář výše, většinou o to jde hlavně klientům. Ale možná jsem na ně neměl tolik štěstí jako Vy ;-) Stejný vzhled chtěli vždy a většinou bazírovali i na pixelových rozdílech. To byl taky důvod, proč se CSS věnuju minimálně a radši si to nechávám pro své weby, na které nejsem tak "náročný" po této stránce.
Google může mít na hlavní stránce chyby, protože jde podle mně o nejvíce zobrazovanou stránku internetu, tak aby byla co nejmenší.
Proč musí ("především") stránka vypadat stejně ve všech prohlížečích? Já vím, že to tak každý píše, ale ve skutečnosti na tom nikomu ze čtenářů nezáleží...